Už třetí sezónu staví Bobři elitní formaci na ikonické trojici Seidler, Dvořák, Vaněk. Ta se na konci sezóny kvůli zranění rozpadla, a houževnatý bojovník s číslem sedmnáct na zádech své kolegy postrádal. Se 42 odehranými zápasy se po zásluze stal vítězem produktivity mužstva, když nasbíral dohromady 21 gólu a 24 asistencí. Rostislav Vaněk je ve Valašském Meziříčí spokojen a podle všeho se mohou fanoušci na "ostravský roh" těšit i v příští sezóně.
Mrzí tě, že sezóna skončila předčasně?
Určitě mě mrzí, že sezóna skončila předčasně. Myslím, že nás to mrzí všechny, ale v této situaci to bylo jediné možné řešení.
Myslíš si, že byste dokázali Hodonín ještě potrápit?
Určitě. Poslední zápas z naší strany konečně vypadal tak, jak měl. Konečně jsme hráli, jak se play-off má hrát a věřím, že doma bychom Hodonín potrápili a rozhodlo by se v pátém zápase.
Jak moc ovlivnila závěr sezóny zranění klíčových hráčů?
Hodně. Konec jsme dohrávali v malém počtu hráčů, ale to bych neviděl jako problém. Fyzicky jsme byli dobře připraveni. Viděl bych spíš problém v tom, že všichni zranění byly starší zkušení hráči, kteří pak na začátku play-off trošku chyběli, ať už jen kvůli atmosféře v kabině, ale hlavně na ledě. Přesto si myslím, že jsme se s tím poprali dobře.
Jsi spokojený se svou produktivitou?
Ano, poslední dvě sezóny jsem, co se týká produktivity, spokojený. Je to ale hlavně spoluprací se Sájou (Petr Seidler) a Dvořkou (Petr Dvořák).
Jak moc ti vyhovuje práce právě s těmito hráči?
Vyhovuje velmi. Se Sájou hraju už asi osm let a s Dvořkou jsme si sedli dobře. Na ledě si jako lajna vyhovíme, takže super.
Zvládáš kombinaci hlavního zaměstnání a každodenního dojíždění z Ostravy bez problémů?
Je to náročné, ale zvládat se to dá. Trošku na to doplácí manželka, která je na děti většinu času sama.
V průběhu sezóny to nebylo občas ideální, v čem bys hledal vinu výsledkových propadů?
Těžko říct, čím to bylo, možná nějaká ztráta. Pořád to na tréninku vypadalo dobře, pak přišel zápas a výbuch, nevím, čím to bylo.
Byla výměna trenéra velkým impulsem pro mužstvo?
Tak výměna je vždycky impulsem. Přijde změna tréninku a nějaké další drobnosti. Je pravda, že výsledky byly potom lepší.
Stoupla i kvalita soupeřů v lize?
Nevím, jestli stoupla, ale určitě neklesla. Tím, jak každý rok týmu ubývá a počet hráčů v podstatě zůstává, tak bych řekl, že ta soutěž určitou kvalitu má.
Co tě drží třetí sezónou ve Valašském Meziříčí?
Jedinou kaňkou je ta vzdálenost z Ostravy, jinak se nám tady se Sájou líbí, nemáme důvod měnit, hlavně parta funguje skvěle.
Nevylučuješ případné pokračování v další sezóně?
Ne nevylučuji, chuť ještě pořád máme.
Nemáš ambice se podívat o soutěž výš? Měl jsi nebo máš nějaké nabídky?
Ambice ani nemám. Pár let zpátky bych o to nejspíš stál, ale teď to určitě není aktuální. Mám dobrou práci, takže v tomhle ohledu mám jasno. Žádné nabídky z vyšší soutěže nejsou.
Co říkáš na partu, která tu letos byla?
Podle mě, jako každý rok, co jsem tady, byla ta dobrá. Jádro zůstává několik let stejné, a ti kteří se přidali, tak se začlenili velice dobře.
Kdo se letos v kabině staral o atmosféru?
Tak klasicky Pořa (Jakub Pořický) nebo Pepa Daněk. A řekl bych, že náš ostravský roh taky sem tam přispěl k dobré atmosféře. (Rostislav Vaněk a Petr Seidler sedí společně v rohu kabiny, pozn. redakce).
Jak se zapracovali do týmu odchovanci Tomáš Andris s Šimonem Kuchaříkem?
Jo tak kluci už hráli i loni a myslím, že letos už měli pevné místo v sestavě. Do mužstva se zvládli bez problému zapracovat.
Myslíš, že byl potenciál v mužstvu daleko větší než na konečné 5. místo?
Těžko říct. Podle mého názoru, ten střed tabulky byl velmi vyrovnaný. Měli jsme tam herní výkyvy, proto to páté místo. Zase na druhou stranu si myslím, že skončit 3 nebo 6 bylo v podstatě úplně jedno, vždycky se rozhoduje v play off. Samozřejmě, že vždycky je lepší mít tu pozici do něj co nejlepší, proto si nemyslím, že to 5. místo by něco vypovědělo o tom, jak by sezóna mohla dopadnout, kdyby se odehrála celá.