V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í - Hokejová sezóna 2006 - 2007 byla u Bobrů velice hektická. Rošáda trenérů, propad tabulkou s následným rychlým vzestupem, který vygradoval až v boji o play-off, které vedli Bobři až do závěrečných kol. Mužstvo však i přes konečné deváté místo a viditelně zlepšené výkony ukázalo, že pro příští ročník již pro něj postup do play-off nemusí být opětovně složitou a trnitou cestou...
Do sezóny 2006-2007 vstoupil hokejový klub HC Bobři Valašské Meziříčí opět s několika změnami, především co se týká sestavy a trenérského postu. Nově jmenovaný kouč, který nahradil zesnulého Zdislava Tabaru, byl jmenován Pavel Leksovský, který do týmu přišel z Orlové. V týmu Bobrů již však čím dál méně nastupoval velezkušený útočník Rostislav Vlach, který dal přednost trenérské činnosti u zlínského mužstva. Jeho někdejší spoluhráč ze Vsetína, obránce Alexej Jaškin týmu vypomáhal i nadále. Co se týká nově příchozích hráčů do kádru Bobrů, tak vedení klubu angažovalo útočníka Ondřeje Martiníka ze Šumperku a také Ondřeje Tatarčíka, jehož si právě nový trenér do týmu s sebou přivedl. Tento vysoký útočník sezónu před svým příchodem (2005-2006) k Bobrům hrál v první lize za Znojmo a Třebíč. Dalším novicem, který se k týmu připojil až v průběhu ročníku byl někdejší extraligový hráč Josef Štraub, který do týmu přišel z Přerova. Z Hané se přesunulo na Valašsko duo útočníků Dalibor Gergela a Martin Marušák, kmenově patřící zlínskému mužstvu. Ostatní útočníci z loňského kádru zůstali beze změn.
Z obránců přišel z Přerova Pavel Zavrtálek, který měl svou tvrdou obrannou hrou znepříjemňovat výpady útočících hráčů soupeře. Dalšími novými obránci, tentokrát shodně z Orlové byli Lukáš Grussmann a Radim Golab. Svou misi u týmu Bobrů absolvoval i obránce Martin Vašut, jenž měl za sebou zkušenosti z nižší americké hokejové soutěže. Martin Vašut patřil určitě k nejkvalitnějším, avšak pro soupeře obávaným bekům daného ročníku. Defenzívu s cennými zkušenostmi přišel vyztužit i vsetínský Pavel Augusta. Na brankářském postu však došlo k viditelné změně. Brankář Michal Krumpoch se v úvodu sezony nepříjemně zranil a vedení klubu muselo narychlo shánět adekvátní náhradu na pozici brankáře číslo jedna. To se jim povedlo ve dvojici složené z orlovského brankáře Dušana Šafránka a olomouckého Dalibora Sedláře. Tito gólmani byli u týmu na střídavé starty a jejich výkony byly určitě velkým přínosem pro mužstvo.
Na trenérském postu však přišla rychlá změna, po 6 odehraných zápasech a nepříliš přesvědčivých výsledcích a herním projevu mužstva byl od týmu odvolán trenér Leksovský. Rychlou náhradou bylo na trenérském postu angažování hráče Bobrů, Romana Sedláka společně s dosavadním asistentem Janem Dědkem. Vedení klubu však nadále hledalo nového trenéra, který se k týmu připojil od 20.kola. Na místo nového hlavního kouče přišel zkušený Jan Klacl, který měl za sebou angažmá v Olomouci či Šumperku. "Nic jiného než účast ve vyřazovacích bojích nás nezajímá. Valašské Meziříčí do nich určitě patří," byl přesvědčený nový trenér i proto, že se Bobrům podařilo posílit úspěšný kádr z minulé sezony. A pod novým trenérem se změnily i výsledky. Tým začal opět porážet své soupeře a vítězit. Mužstvo Bobrů začalo stahovat bodové náskoky svých soupeřů a útočilo na příčky zaručující play-off. Bohužel se však několik posledních důležitých zápasů týmu nepovedlo a tým z Valašského Meziříčí zakončil sezónu na prvním nepostupovém místě v tabulce.
Trenér Klacl odkoučoval pětadvacet z celkových čtyřiačtyřiceti utkání. Vytáhl mužstvo ze dna tabulky až téměř do play off. Až do posledního kola drželi Valaši naději na postup do osmičky, která jim ale nakonec jen o vlásek unikla.
Trenér Klacl: Hodně věcí se nám i povedlo
Autorem rozhovoru je Marek Havran /Valašský deník/
Mužstvo prošlo mnohými změnami na postu kouče. Vy sám jste jej převzal zhruba v polovině sezony. Je deváté místo úspěch či neúspěch?
Nerad bych to ze svého pohledu hodnotil sezonu jako úspěšnou nebo neúspěšnou. Můžu ale říct, že jsem svým způsobem spokojený s tím, co se nám podařilo udělat. Když jsem přišel v listopadu k mužstvu, mužstvo hrálo jinak, než jsem pak od něho chtěl já. Za pochodu a prakticky během jednoho dvou tréninků jsme změnili obranný systém z vracejícího se centra na defenzivní levé křídlo. V prvních utkáních to fungovalo střídavě, potom se ale mužstvo rozjelo a ve třetí čtvrtině soutěže jsme z jedenácti utkání vyhráli devět a byli nejlepší v celé soutěži. V těchto ohledech myslím, že dílčí spokojenost může být.
V průběhu posledních deseti kol jste chvílemi byli skoro bez šance na play off, nakonec jste ale bojovali až do posledního utkání...
Každé mužstvo hraje svým způsobem jako na houpačce, jednou se daří, podruhé méně. My jsme měli obrovskou smůlu v oné třetí čtvrtině základní části, že jsme sice pořád vyhrávali, ale soupeři jako na potvoru také. Po výsledkové krizi jsme se v závěru ještě dokázali znovu zvednout. Vyhráli jsme v Kroměříží, opět doma porazili vedoucí Šumperk. Už bylo ale pozdě a ztracené body nám k postupu do osmičky nakonec bohužel chyběly.
Co tedy Bobrům k postupu mezi vyvolenou osmičku nakonec nejvíce chybělo?
"Z velké části to bylo dáno třeba také vyrovnaností naší skupiny druhé ligy. Když se podíváme na české skupiny, tak bychom s naším bodovým ziskem byli někde na sedmém místě a v pohodě hráli play off. Další nepříjemností bylo, že se nám v nejnevhodnější chvíli zranil gólman Sedlář, který byl po celou sezonu velkou oporou. Také jsme ve spoustě zápasů nebyli kompletní ...
Každý kouč nerad vyzvedává jednotlivce. Přesto, pokuste se najít osobnosti týmu...
Když začnu odzadu, tak velkou oporou byl v brance Sedlář, v obraně předváděl dobré výkony třeba Růčka, ale měl smůlu na zranění. O takovém Lexovi Jaškinovi se nemá cenu vybavovat, je to stále výborný obránce s velkým přehledem ve hře. V útočné fázi myslím že měli skvělou sezonu Marušák s Ašerem, kteří oba jako levá křídla příkladně zvládli přechod právě na levé bránící křídlo. Parádní druhou polovinu sezony měla nově sestavěná lajna Ašer, Štraub, Tesařík.
Který tým z východní skupiny druhé ligy vás nejvíce zaujal?
"Nejlepší hokej podle mně předváděla po celý rok Technika Brno. Hrála píše takový už prvoligový hokej, kdy velmi dobře drží puk a moc ho nepůjčuje soupeři. Myslím, že by se v první lize neztratila. Parádně se ale také daří Přerovu, který se nakopl u nás v zápase, ve kterém nás přejel a od té doby prakticky neprohrál. Je velkým oživením soutěže.