V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í - Jako jediný se dokázal střelecky prosadit proti Frýdku-Místku, kdy rychlou kličkou překonal hostujícího brankáře a poslal Bobry do vedení. Tadeáš Kundera, kmenový hráč PSG Zlín, jenž hostuje u Bobrů již druhý rok. Nutno říci, že letos je v týmu již od začátku sezóny a svou agilní hrou dělá starosti nejednomu obránci a brankáři hostujícího celku. Gól na hokejce měl tento útočník Bobrů již v minulém utkání se Vsetínem, kdy sám proti Hromadovi trefil z kličky tyčku branky. Tadeáš nejenže hraje hokej ve Valašském Meziříčí, ale i současně studuje vysokou školu v Brně. Jak se dá mimo jiné skloubit i každodenní dojíždění se dočtete níže.
Připravovali jste se nějak speciálně na zápas s Frýdkem-Místkem, který by nás mohl odpoutat od posledního místa?Kromě toho, že jsme se všichni snažili nastartovat tělo po vánočních svátcích k nějakému rozumnému výkonu, to nebyla nějaká speciální příprava. Řekli jsme si o slabinách a kvalitách soupeře, na co si dát pozor a šli jsme do toho jako ke každému jinému zápasu. Samozřejmě jsme věděli, o co hrajeme, a to nás motivovalo dvojnásob.
Dobře jsme bránili střední pásmo po téměř tři třetiny, byla to taktika, abychom soupeře eliminovali v jeho přímočarosti na bránu?
Ano, přesně tak. Celkově je naše hra postavená na bránění středního pásma. Věděli jsme, že Frýdek je trošku netrpělivé mužstvo, takže do zápasu jsme šli se 100% obranou a čekat na chyby soupeře.
V probíhající poslední minutě snad téměř všichni věřili v zisk tří bodů, přesto jsme stav neudrželi, co myslíš že rozhodlo?
Bohužel jich bylo na ledě o jednoho víc a ten šestý hráč ho tam doklepl. Bylo to kruté, ale tak to je. Frýdek nás ke konci tlačil, tohle bylo už jen vyústění. Možná jsme mohli dát o gól víc a nestrachovat se o výsledek do poslední vteřiny.
Vstřelil jsi přesto krásnou branku Bobrů, jak bys jí popsal?
Ze středního pásma jsme jeli 2 na 1 s Romanem Škutchanem, ten mi to za modrou parádně prostrčil, mezi kruhy jsem už byl sám před bránou, zkusil jsem to do bekhendu a vyšlo to.
V posledních utkáních máme problém proměňovat přesilovky a hlavně prohráváme často buly, myslíš, že je důležité se zaměřit i na tyto aspekty?
Určitě. Přesilovky nás trápí téměř celou sezónu, někdy je to možná i křeč, každopádně góly z přesilovek nám chybí. V poslední době se k tomu přidalo i buly, takže je neustále na čem pracovat.
Přesto, bod jsme vybojovali, odpoutali jsme se z posledního místa, takže „relativní spokojenost“?
Samotný výsledek není zase tak špatný, ale vzhledem k vývoji utkání je to zklamání. Měli to být 3 body a pak hurá za písničkou. Pro nás je ale každý bod zlatý. Je dobré, že nekončíme tento rok na dně tabulky, takže vlastně relativní spokojenost.
Jak ty sám zatím hodnotíš svou sezónu u Bobrů?
No raději bych se tomu vyhnul, ale včera to byl první letošní gól, což mluví samo za sebe. Jsem rád, že jsem dostal šanci nastupovat za Bobry. Týden před začátkem sezóny jsem nevěděl, kde budu hrát a jestli vůbec. Teď to musím klubu vrátit, s mojí střeleckou formou to nebude asi v podobě gólů, ale snažím se na ledě nechat vše.
Studuješ v Brně, jak náročné je pro Tebe stíhat byť jen tréninky ve Valmezu?
Pocházím až od Hodonína, kde bydlí rodiče. Ve Zlíně jsem bydlel po dobu strávenou ve zlínském klubu. Teď je ze mě Brňák. No, rozhodně to nikomu nedoporučuji. Trávit denně skoro 4 hodiny v autě není zrovna optimální, ale prostě to tak vyšlo a já jsem rád, že můžu hokej nadále hrát. Jezdím do Prostějova, kde mě nabírá Tomič.(Michal Tomiga). Je to náročné i psychicky, protože hudební repertoár našeho řidiče je nesnesitelný a člověk si neodpočine, ani když se veze.
Příští zápas hrajeme na ledě Techniky Brno, se soupeřem, se kterým jsme doma propadli ve druhé třetině obdrženými pěti brankami, určitě budete chtít opět předvést bojovný výkon a pokusit se odvést nějaký ten bod, souhlasíš?
No jasně, uděláme pro to vše. Pokud budeme hrát to, co chceme, nějaký bodík bychom si mohli odvézt domů.