V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í - Je rychlý, technický, s přímým tahem na bránu. Ano, řeč je o útočníkovi, který začínal sezonu jako hráč Valašského Meziříčí, aby po té odešel hrát do zahraničí. Po Vánocích se však vrátil a od té doby dokazuje, že je vynikajícím hokejistou. Jeho jméno je Robin Kovář. Syn manažera Bobrů ve vyřazovacích zápasech prokazuje své kvality, formu a dokazuje, že jeho přítomnost na ledě je velmi přínosná pro spoluhráče a tým a naopak velmi nebezpečná pro soupeře. Po vyhraném třetím zápase semifinále proti celku Orlové jsem jej požádal o obsáhlejší zhodnocení všech zápasů série. Robin Kovář bez váhání souhlasil, a proto si nyní připomeňme některé momenty, které rozhodovaly tyto vyrovnané zápasy semifinále.
Co říci k prvnímu zápasu série doma s Orlovou, zažil jsi někdy rozhodnutí až v desáté sérii nájezdů?První zapas byl hodně důležitý, byli jsme pod tlakem, bylo potřeba vyhrát doma, měli jsme respekt k soupeři, věděli jsme, že Orlová má sílu a je to přesně tým do play - off, navíc nás minulý rok vyřadili, takže jsme možná hráli někdy i trošku bojácně, ale zato zodpovědně a ty nájezdy byla loterie. To, že jsme to zvládli, nás ohromně nakoplo a dodalo nám sebevědomí do dalších zápasů. Jinak deset sérií nájezdů jsem ještě nezažil, určitě infarktový závěr.
Ty osobně jsi nechtěl zkusit proměnit trestné střílení, nebo trenér určoval hráče, kdo pojede?
Já jsem si na trestné střílení věřil ale nikdy se nehlásím sám. Pokud trenér řekne mé jméno, jedu. Nakonec to na sebe vzali nejzkušenější hráči a dopadlo to dobře.
Ve druhém zápase na ledě Orlové jste skvěle plnili taktické pokyny, jediná vaše lajna se prosadila a rozhodla zápas, vzpomeneš si na tu situaci z 55. minuty utkání?
Druhý zápas byl nesmírně důležitý a podle mě rozhodující v cele sérii. Řekli jsme si, že musíme podat maximálně zodpovědný výkon a hrát týmový hokej a počkat si na chyby soupeře. Byli jsme lepší celý zápas, ale gólman Šafránek Orlovou držel až do 55. minuty. Tam jsem se dostal u mantinelu k puku, jejich bek na mě skočil a propadl, tím se uvolnil Bruny (Tomáš Brunec - pozn.redakce), kterému jsem to posunul a ten měl přečíslení 2 na 1, které parádně s Tatarem ( Ondřej Tatarčík -pozn.redakce) sehráli a byl z toho vítězný gól.
Jak se ti doposud hraje s tvými spoluhráči z lajny?
Se spoluhráči si rozumíme, snažíme se hodně komunikovat, a zatím nám to šlape.
Letošní mužstvo Bobrů je hodně silné se spoustou zkušených hráčů, mohl bys srovnat, jestli by v tomto složení uspělo i ve vyšší soutěži?
Tým, který je tady k dispozici je hodně kvalitní s mnoha zkušenými hráči a myslím si, že pokud by do týmu došli ještě 2-3 hráči z vyšší soutěže, tak by Bobři hráli důstojnou roli v 1. lize.
V play-off zatím vedeš produktivitu týmu Bobrů, je vidět tvá pohoda, že se hokejem bavíš a máš z něj radost, cítíš to také tak?
To, že vedu produktivitu je pěkné, ale mně jde o to, abych se snažil odvést maximum pro tým každý zápas a je mi jedno kdo ty body udělá. V play off se jde jenom za vítězstvím! Hokej si určitě užívám, protože hraju doma ve městě, ve kterém jsem se narodil a mám extra motivaci něco dokázat. Snažím se hodně střílet, do šancí se dostávám, někdy to tam padne, někdy ne, ale věřím, že čím víc střel na bránu vyšleš, tím větší pravděpodobnost je, že nějaký ten gól tam spadne.
Dostáváš se hodně do šancí, ve třetím zápase to sice nevyšlo, i když ten tvůj nájezd na Šafránka mohl rozhodčí posoudit trestným střílením, souhlasíš?
V trestné střílení jsem doufal a již jsem měl připravené i provedení, ale rozhodčí to posoudil pouze 2 minutami.
V semifinále byla hra založená převážně na zodpovědném a poctivém bránění všech hráčů, nabádal vás trenér Sedlák k tomuto?
Taktika byla stanovena jasně - zodpovědná obrana, trpělivá hra a počkat si na chyby soupeře, protože víme, že máme hodně ofenzivní mančaft a nějakou tu šanci dokážeme proměnit, což se určitě vyplatilo hlavně v Orlové, kde nám tato taktika vyšla do puntíku.
Semifinále bylo také o dvou hráčích, a to o brankářích, Krumpoch i Šafránek určitě podali skvělé výkony…
Brankaři byli určitě ozdobou této série jak náš Michal Krumpoch, tak i Šafránek drželi své týmy a podávali perfektní výkony. I proto moc branek v teto sérii nepadalo.
Po tvrdém zákroku orlovského hráče Studeného jsi ve třetím zápase zůstal dlouho ležet na ledě,jak k tomuto incidentu došlo?
Zákrok od Studeného bolestivý byl, chvíli jsem zůstal otřesen, protože mě trefil hokejkou přímo do hlavy, naštěstí to odnesla víc moje helma, která je na 2 díly. Nečekané to bylo, protože jsem vlastně hráče bránil a ten v poslední chvíli zjistil, ze mě asi neobjede, takže vystrčil ruce před sebe a trefil mě přímo do hlavy.
Překvapila tě samotná série s Orlovou něčím?
Série mě nepřekvapila, možná ten první zápas byl hodně vypjatý, ale Orlová je kvalitní tým, takže jsme věděli, že to nebude procházka růžovým sadem.
Čekal si, že série se odehraje jen na minimální počet zápasů?
To, že jsme sérii zvládli na 3 zápasy jsem určitě rád i přesto, že jsme minulý rok s tímto týmem vypadli. Věřil jsem, že Orlovou porazíme, protože kvalita byla na naší straně a věděl jsem, že pokud budeme hrát zodpovědně a týmově, tak Orlovou porazíme. To, že jsme vyhráli obě série ve 3 utkáních je určitě výhoda, protože síly ubývají rychle a určitě se v konečné fázi projeví únava z počtu odehraných zápasů.
Jak hodnotíš prozatím své působení u mužstva Bobrů? Po tvém příchodu se hra hodně oživila, společně s Bruncem po ledě doslova lítáte, vyhovíte si…
Mé působení u Bobrů zatím hodnotit nebudu, na hodnocení bude dost času po konci sezony. S Brunym ( Tomáš Brunec) si rozumím parádně, má super tah na bránu, dá se říct, že máme podobný styl, snažíme se hrát hodně agresivní hokej se spoustou bruslení, někdy možná až moc:), ale zatím nám to jde, musím zmínit i Tatara ( Ondřej Tatarčík), který nás skvěle doplňuje a odmaká hlavně tu černou práci vzadu. Přesto v Orlové rozhodl zápas, což bylo úplně super.
Čeká nás finále s Hodonínem...
Finále bude určitě zajímavé. Oba týmy, které proti sobě v semifinále nastoupily (Hodonín i Přerov) jsou kvalitní, a pokud chceme uspět, musíme porazit každého. Já si myslím, že finále si určitě užijeme, je to pro celý meziříčský hokej svátek, ale já pevně doufám a věřím, že to zvládneme.
Tím, že jsme vybojovali finále, trochu z hráčů spadne nervozita, neboť již cíl splnili, nicméně myslíš, že to bude proti soupeři, který vyhlásil již dříve snahu o postup do 1.ligy výhodou?
Pokud vyhlásily tyto týmy útok na postup je to jejich věc, ale můžu říct jednu věc, že my do toho dáme úplně všechno co v nás je a budou to mít velice těžké nás porazit!
Co říkáš na fanoušky Bobrů, jsi rád za podporu, kterou vám prokazují? V Orlové jsem si všiml, že jsi fanoušky hecoval, bylo vidět, že velmi stojíš o jejich hlasitou podporu…
Fanoušci Bobrů jsou úžasní a chtěl bych jim poděkovat za podporu a doufám, že nás přijdou podpořit v co největším počtu ve finále! To, v jakém počtu přijeli do Orlové a vytvořili nám doslova domácí prostředí bylo neuvěřitelné.
Máš před sebou pár dnů volna, určitě proběhne nějaká regenerace sil, odpočinek…
Snažím se hrát každý zápas na sto procent a dá se říct, že tomu podřizuji i životosprávu. Snažím se hodně odpočívat, dobře jíst. Každý den chodím do posilovny, zkrátka chtěl bych Bobrům pomoct co nejlepšími výkony. Všichni se budeme snažit nabrat co nejvíce sil do finálových bojů.
Blíží se finále, 1.4. začíná první zápas, vzpomeneš si, jestli si v tomto čase ještě někde měl rozjetou sezonu?
Jestli jsem hrál 1.dubna si nepamatuji, možná akorát při vítězství juniorské extraligy na Vsetíně.
Ať už finále dopadne jakkoliv, Bobři udělali historický úspěch, za kterým stojí i tvůj otec. Určitě jsi na něj hrdý, že dokázal společně s vedením klubu složit takový tým…
Na taťku jsem určitě moc hrdý, protože hokejem ve Valmezu doslova žije i přes to, že to tady nebylo lehké, nikdy to nezabalil a dokázal s pomocí dalších lidí ( p. Vávrou, p. Bušem a dalšími...) vybudovat tým, který dokázal během nějakých 5-6 let vybojovat postup z krajského přeboru až do finále 2. ligy. Zároveň dostal k Bobrům výborné hráče a zvučná jména, které nám mohou ostatní týmy jenom závidět.
Který zápas byl v letošní sezoně, co hraješ za Bobry nejvíce vypjatý a na který ses nejvíce těšil?
Nejvíce jsem se těšil asi na první zapas doma proti Orlové, byla to moje premiéra po návratu ze zahraničí a chtěl jsem, aby to dopadlo dobře a to se podařilo. Nejvypjatější zápas byl asi proti Hodonínu o 1. místo, které jsme taky zvládli.
Otázka možná trochu předčasná, nicméně už máš jasno, kam povedou tvé kroky po této úspěšné sezoně?
To, kde budu hrát příští rok se ještě uvidí, teď se soustředím pouze na to, aby jsme s Bobry zvládli i ten poslední krok.
Co bys chtěl vzkázat fandům VM před finálovými zápasy?
Fandům bych chtěl určitě poděkovat za jejich skvělou podporu a zároveň je pozvat na finále ať přijdou v co největším počtu a vytvoří nám opět parádní atmosféru!