Historie

Podle některých pramenů byl první pokus o založení hokejového družstva učiněn již v roce 1923, ale úspěšně byl hokejový, vlastně tehdy ještě ledový odbor SK Valašské Meziříčí založen až 12. prosince 1931, a taky že se tenkrát nepřihlásili do Svazu. Ustavující schůzka tehdejších hokejistů se konala v ateliéru Viléma Šoba, kde se místní sportovní nadšenci dohodli, že budou hrát také "kanadu", jak ji viděli v Ostravě, a hned se dali do práce. Po ustavení výboru, jehož předsedou byl zvolen továrník Michal, bylo pronajato kluziště na rybníku Mlynářka, pánové Polášek a Šob koupili na dluh u firmy Křižan desky, ze kterých Polášek a Dvorský udělali mantinely a branky, výzbroj si vypůjčili od fotbalistů a šli si zahrát první zápas proti SK Slovan Moravská Ostrava. Zápas "byl více exibičního rázu a hlavně aby se naši hráči přiučili". V první sezóně odehráli hokejisté Mayer, Michoněk, Polášek, Dvorský, Rossi, Hansa, Bosch, Richter a Valášek pět zápasů, z nichž tři vyhráli a dva prohráli.

Výňatky se zmínkami o valašskomeziříčském klubu v dobovém tisku. Valaši se tehdy v rámci přátelských zápasů střetli například s pražskou Spartou. (Všimněte si zastaralého, resp. nepočeštěného slova hockey, ovšem s českým skloňováním)


V následujícím roce převzal funkci předsedy Mrázek a odbor se již přihlásil do Svazu. Proto se také oslavy desátého výročí hokeje ve městě konaly až v roce 1942 a za první rok hokeje ve městě je považován rok 1932. V sezóně 1932 - 1933 už bylo meziříčské družstvo zkušenější a sehrálo osmnáct zápasů a v sezóně 1933 - 1934 měli hokejisté dokonce i elektrické osvětlení, které pro ně bezplatně udělal Julius Hanza. V sezóně 1935 - 1936 bylo počasí pro hokej na rybníku špatné a tak hokejisté stihli odehrát jenom šest zápasů, v sezóně 1937 - 1938 pak sedm zápasů a sezóna 1938 - 1939 byla neúspěšná zase proto, že družstvu chyběl kvalitní brankář a v mistrovství družstvo skončilo až poslední.

To se radikálně změnilo v sezóně 1940 - 1941, kdy začal za SK Valašské Meziříčí chytat Zdeněk Nachmilner, který to později dotáhl až do reprezentace. Hlavně díky němu totiž družstvo patřilo mezi nejlepší na Valašsku a probojovalo se do extratřídy, což byla nejvyšší soutěž hokejistů na severní Moravě, a i tam si vedlo dobře. Příznivá zima v sezóně 1941 - 1942 umožnila velký ruch na kluzišti, kde bylo také započato se stavbou pavilonu. Hokejisté v této sezóně sehráli 46 zápasů se skóre 180 : 117, z čehož I. družstvo sehrálo 27 zápasů se skóre 100 : 81. Přestalo se také hrát na rybníku a vznikla nová hrací plocha SK Valašské Meziříčí na škvárovém hřišti za vlakovým nádražím. Sokolové měli své kluziště na hřišti u sokolovny a za příznivých povětrnostních podmínek bývalo kluziště u Dělnického domu a ještě pro vojáky před kasárnami.Ve čtyřicátém roce hrálo ve městě hokej také družstvo žen, takže naše mladičká trojnásobná mistryně republiky, reprezentantka a bronzová medailistka z mistrovství světa skupiny B Iva Jandíková měla již před šedesáti lety hezké předchůdkyně.

Připomínka 10 let činnosti hokejového klubu ve Valašském Meziříčí



V době druhé světové války byla činnost hokejového klubu zanedbatelná a žádné materiály o ní se téměř nezachovaly, nevelká činnost a špatné dokumentování pak pokračovalo i po válce, kdy se zase více reorganizovalo než hrálo. V padesátých a šedesátých letech sice údajně nastal rozmach hokeje ve městě, ale jediný větší úspěch z oněch časů, který se mi podařilo vypátrat, je vítězství Tatranu Valašské Meziříčí v přeboru tehdejšího Gottvaldovského kraje v roce 1955 a založení VTJ DUKLA Valašské Meziříčí v roce 1959. Pamětníci ale prohlašují, že pravidelná činnost hokejového oddílu TJ Valašské Meziříčí začala teprve až po otevření zimního stadiónu s umělou plochou v roce 1977. To byla nejprve jen betonová plocha s mantinely, neomítnutou budovou strojovny, dvěma maringotkami, lavičkami okolo kluziště a s železnou konstrukcí tribunky na severní straně a teprve v listopadu 1982 u ní byla postavena tribuna se šatnami. Pokud nás paměť neklame, tehdy hráli nejlepší hokej ve městě již zmínění vojáci, ale to byla krátká epizoda, neboť armáda neměla na existenci kvalitního hokejového oddílu ve Valašském Meziříčí žádný zájem a činnost hokejistů VTJ DUKLA Valašské Meziříčí ukončila. Městští hokejisté potom zase na svém zimním stadiónu vyhráli v sezóně 1982 - 1983 soutěž severomoravského kraje a pak to šlo chvíli nahoru a pak zase dolů, až do obnovení činnosti hokejového oddílu v devadesátých letech, odkdy to šlo jenom nahoru, ale pouze tak vysoko, jak to na otevřeném kluzišti šlo.

Fotografie nezastřešeného zimního stadionu z 90. let


V roce 2003 dostali hokejisté další šanci na zrekonstruovaném a také zakrytém zimním stadionu, což se hned projevilo na výkonech a družstvo mužů opět zvítězilo v krajském přeboru a v následující kvalifikaci jim postup do baráže o druhou ligu unikl o pouhou jednu branku. V následující sezóně 2003/2004 se postup již podařil a družstvo mužů od té doby nepřetržitě působí ve 2. lize.


V roce 2004-2005 si tým TJ Valašské Meziříčí historicky poprvé mohl zahrát druhou ligu. Sezona pro ně skončila posledním místem, i když v průběhu soutěže dokonce útočili na příčky zajišťující play-off. Ovšem poslední místo ještě sestup nezaručovalo. Jelikož se ještě hrála baráž a tým HC Bobři v ní obstál, mohl se i další rok účastnit třetí nejvyšší hokejové soutěže v ČR. Sezona tedy byla tehdy hodnocena vesměs kladně. Tehdejší trenér byl Svatopluk Hermann. V kádru bobrů se během sezony objevil útočník Robin Bacul, který ve své dosavadní kariéře nastřádal přes 200 extraligových startů. Ve Valašském Meziříčí dokázal získat 13 kanadských bodů za 9 zápasů, poté však dostal nabídku z polské hokejové nejvyšší soutěže, kterou přijal. Velkou oporu měl tým také na brankářském postu, v základní části to byl vynikající Lukáš Plšek, v baráži rovněž skvělý Michal Krumpoch. Za zmínku by určitě také stáli hráči jako Vašut, Janáček, Matějný nebo Sedlák.

Po sezoně 2004-2005, kterou hokejisté Valašského Meziříčí zachránili až v samotné baráži o udržení, musel přijít ve valašském týmu již zlom směrem k lepšímu. Vedení klubu před novým ročníkem 2005-2006 již nepřipustilo, aby tým hrál a okupoval spodní příčky druholigové tabulky. Hlavním cílem bylo tedy postup do PLAY-OFF. Kádr doznal opět velkých změn. Vedení klubu se podařilo do týmu přivést velezkušené hráče. Největším lákadlem pro fanoušky a také největšími osobnostmi samotné druhé ligy tak byli příchozí Rostislav Vlach a Alexej Jaškin , tedy dva hráči, kteří týmu předávali své cenné zkušenosti z působení v naši nejvyšší hokejové soutěže. Bobři před sezónu 2005-2006 přišli ještě s jedním překvapením. Tím bylo přejmenování názvu klubu na HC Bobři Valašské Meziříčí. Do nové sezóny tak „vpluli“ Bobři i s novými dresy, na kterých graficky velice vkusně dominoval právě tento vodní hlodavec. Barvami Meziříčí na dresech zůstala modrá, bílá, červená.

Bývalí extraligoví hráči a několikanásobní mistři české nejvyšší soutěže Alexej Jaškin a Rostislav Vlach


Pro novodobou historii klubu byla rozhodně nejúspěšnější sezóna. Bobři vítězí ve druhé lize, kdy si poradili se všemi soupeři v play-off. Břeclav, Orlová, Hodonín. Vše na tři vítězná utkání. V této sezóně za Bobry nastupovali hráči, které jim záviděli i prvoligové mančafty. Tým byl skvěle postaven, brankáři měli formu, útočníci produktivitu a v kabině panovala dobrá nálada. Především dvojice Šebesta a Sochorek byla ikonou meziříčských fanoušků a postrachem soupeřů na ledě. Ovšem i další útočníci jako Luděk Lhotský, Lukáš Bokroš či agilní Robin Kovář významnou měrou přispěli svými body k vytouženému prvenství v lize. V defenzivě to byl především Přemysl Vašut a Milan Ovšák, kteří vždy odváděli spolehlivé výkony. Bobři prošli základní části velice dobře a vítězstvím ve finále si zaručili kvalifikaci o I. ligu. Tato však Bobrům bohužel nevyšla dle představ. Bobři postupně narazili na týmy Litoměřic a Písku. Za ten mimo jiné působil také český reprezentant a vítěz Gagarinova poháru s Omskem brankář Šimon Hrubec. Zápasy se hokejistům Valašského Meziříčí však nepovedly a skončili v tabulce na třetím, nepostupovém místě. I přesto všechno však můžeme a musíme říci, že tato sezóna je dlouhodobě nejúspěšnější, kterou mohli místní obyvatelé a fanoušci klubu zažít a vidět.

Dlouholetý hráč a později také manažer klubu Petr Dvořák


S novou identitou týmu přišli Bobři po více jak 16 letech v ročníku 2021/2022 kdy zažité černé logo Bobra vystřídala šedivá, modernější varianta. Klubové barvy zůstaly v podstatě stejné, jen pro tmavé sady dresů byla použita tmavší modrá, na rozdíl od předchozích let. S odstupem času se ročník dá hodnotit jako jeden z velmi úspěšných, Bobři měli již 3 kola před koncem základní části jistotu prvního místa ve skupině. Ještě během léta přišly do týmu posily jako obránce Jakub Ďurkáč nebo útočníci Jiří Goiš (dlouholetý prvoligový hráč HC Zubr Přerov) a Martin Podešva, i když ten po několika odehraných kolech odešel do Německa. Svých kvalit a dokazovali hráči s prvoligovými i extraligovými zkušenostmi Lukáš Finsterle, Tomáš Vávra nebo Jan Křovohlávek doplnění o mladé odchovance valašskomeziřčského hokeje. Valaši dlouhodobou částí proklouzli jako po másle bez výraznějších výkyvů, ovšem v play-off narazili na nepříjemnou Opavu, která si své místo v další části sezóny vybojovala na poslední chvíli. V druhé části sezóny ale ukázala svou dravost a favorizované Valašské Meziříčí porazila 4:2 na zápasy, série to ale byla z pohledu fanouška velice zajímavá.

Autoři: Michal Václav, Jan Kozák


Historické názvy klubu

1931 - SK Valašské Meziříčí

1953 - DSO Tatran Valašské Meziříčí

1957 - TJ Tatran Valašské Meziříčí

1977 - TJ Valašské Meziříčí

2006 - HC Bobři Valašské Meziříčí


Historická a současná loga klubu

Logo TJ Valašské Meziříčí - do roku 2006 (U jiných sportovních oddílů pod TJ je logo používáno dodnes)

První logo po přejmenování klubu na HC Bobři Valašské Meziříčí - od roku 2006 do 2021

Současné logo HC Bobři Valašské Meziříčí - od roku 2021

ODEHRANÝ ZÁPAS

22. kolo | st 7.12.2022

6:4

NÁSLEDUJÍCÍ ZÁPAS

23. kolo | so 10.12.2022

17:00

TABULKA 2. LIGY

1. ZNO Znojmo 20 122:30 58
2. KOP Kopřivnice 20 86:74 38
3. HVY Vyškov 20 84:66 35
4. VAL Valašské Meziříčí 19 57:61 34
5. HAV Havířov 20 65:59 30
6. NJI Nový Jičín 20 70:68 28
7. HBR Havlíčkův Brod 20 75:86 28
8. OPA Opava 20 56:76 26
9. HOM Hodonín 20 51:68 20
10. ZNS Žďár nad Sázavou 19 50:88 17
11. VEL Velké Meziříčí 20 37:77 13
Kompletní tabulka