Okénko do minulosti: zastřešený stadion, noví hráči a myšlenky na postup do 2. ligy
pondělí 6.6.2011 | Michal Václav |

Okénko do minulosti: zastřešený stadion, noví hráči a myšlenky na postup do 2. ligy

V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í - Redakce Bobrů zmapuje cestu hokejistů Valašského Meziříčí od poslední sezóny před zastřešením stadionu, přes úvodní ročníky po zrekonstruovaném zimním stadionu až po současnost. Jako první na řadu tak přichází připomenutí poslední sezóny hokejistů TJ Valašské Meziříčí ještě v krajském přeboru Zlínského a Olomouckého kraje doplněnou následujícím ročníkem "pod střechou" a cestu hokejistů kvalifikací o II. NHL. Určitě je zajímavé si připomenout historii starou již téměř 10 let a trochu se poohlédnou zpět okénkem do minulosti. Představit si hráče, kteří tehdá oblékali dres Valašského Meziříčí a které dnešní návštěvníci druholigových bojů již nemusí znát.

Určitě je zapotřebí nutno zmínit a připomenout některé hráče, kteří významně svými výkony drželi Meziříčí na předních příčkách krajského či regionálního přeboru.

K dlouholetým hráčům na otevřeném kluzišti patřil určitě tehdejší kapitán týmu, Jan Dědek , který vynikal především svou výbornou technikou hole. Tento hráč je poté spojován především s mládežnickým a mužským týmem Valašského Meziříčí, co by trenér. Po skončení sezóny 2010/11 odchází Jan Dědek k mládeži na Vsetín. Dalším z hráčů, kteří dokázali bodově zatížit konta soupeře byli bezesporu Petr Pokorný , nebo Michal Trčka . Prvně jmenovaný nyní zastává funkci mládežnického trenéra v nedalekém Vsetíně. Michal Trčka přesedlal z aktivního hráče ledního hokeje na aktivního hráče hokejbalu, stal se také hokejbalistou roku ČR 2008, získal také i stříbrnou medaili na mistrovství světa. Nyní hraje za Kladno nejvyšší českou hokejbalovou soutěž v zemi.

V bráně se tehdá střídala dvojice Koňařík – Hnilica - Richter. Dalšími útočníky, kteří dokázali nebezpečně ohrozit branku hostů byli Petr Neumann, Martin Novosad, Josef Zbořil, Martin Hodoško, nebo Jaroslav Marančák . V obraně "tvrdil muziku" Josef Fojtů , který nejedenkrát dokázal útočícího hráče dostat svými těsnými zákroky a silou mimo ledovou plochu přes mantinel. Dalšími obránci v dresu Valašského Meziříčí, na které se trenér Pařízek s Kořístkou mohli spolehnout patřili Vítězslav Žák či Radomír Kašpar . Oporou zadních řad se stal také ofenzivně laděný obránce Jiří Přivřel .

Ti všechni a mnozí další hráči hráli prim v krajském hokeji v dresu Valašského Meziříčí.

Ale zpět k nově zastřešenému zimnímu stadionu a roku 2003. Valašské Meziříčí nastupuje poprvé ve své historii na domácím ledě na zrekonstruovaném a nově zakrytém zimním stadionu. Snaha vedení klubu je tak jednoznačná: postup do druhé národní ligy. Již v průběhu předešlých let se klub pod hlavičkou TJ pohyboval na předních místech v krajském přeboru, nicméně především nezbytné zázemí pro ligový hokej nedovolovalo pomýšlet na postup do vyšší soutěže. I přesto se v Meziříčí fanoušci hokejem bavili a především derby se sousedním Rožnovem pod Radhoštěm přivádělo na oba nekryté stadiony davy fanoušků. Nutno dodat, že zápasy obou soupeřů byly vždy notně vyrovnané a na ledě si hráči nedávali nic zadarmo. V té době se po kluzišti v dresu Valašského Meziříčí proháněli hráči, kteří již dnes s aktivním hokejem skončili, hrají pouze pro radost a udržení kondice, nebo se posunuli na trenérské posty ve svých klubech.

Vedení klubu přivedlo hráče, kteří měli výrazně pomoci klubu k postupu do druhé národní ligy.

Tým byl již složený z hráčů, kteří prošli ligovými soutěži jak v české, tak slovenské lize. Kádr postupně přehrával své soupeře ve skupině, stal se vítězem Krajského přeboru Zlínského kraje a vybojoval právo účasti v kvalifikaci o postup do baráže II.NHL.

Do týmu přibylo několik opor. Především bratrské duo Peter Hutyra a Marián Hutyra ze slovenského MsHK Žilina, dokázali v té době svou hrou velice přehrávat své soupeře a přidávat důležité branky k vysněné baráži. Skandování “Teraz to príde“, se nesla stadionem téměř kdykoliv se tato bratská dvojice objevila na ledě. Jako třetí zástupce Slovenska byl v týmu taktéž ze Žiliny obránce Juraj Kysela , který si plnil především defenzivní povinnosti, a to na výbornou. V obraně se v té době taktéž představila nová akvizice v osobě Stanislava Růžičky , který plnil roli kapitána týmu. Dalším neméně důležitým obráncem s ligovými zkušenostmi byl Leoš Kozel .

V útoku se představil zkušený hráč Libor Vítoslavský . Nadále pokračoval v týmu Martin Hodoško, Michal Trčka a nově se také k týmu připojil Jan Janáček , který do té doby hrál 2.ligu v nedaleké Kopřivnici. Loňský kádr z KP tak byl doplněn i o další hráče především ze vsetínských mládežnických kategorií, jmenovitě Vladimíra Hábu , Lukáše Tabaru či Petra Fojtů . Na play-off se také k týmu připojil i Lukáš Duba , který měl odehrány zápasy i v nejvyšší soutěži.

Kádr Valašského Meziříčí tak dostal jasné obrysy v cestě do baráže.

V 1. kole kvalifikace byl soupeřem Valašského Meziříčí tým z Jičína, kterého doslova Valaši smetli. Nejprve na jeho ledě 11:1 a před domácím publikem dokonce 19:2 . Po zápase prohlásil tehdejší trenér Jičína, vítěz libereckého krajského přeboru následující: „Je to silné mužstvo s několika hráči Vsetína a Žiliny, které chce do druhé ligy postoupit“.

2. kolo však meziříčským hráčům přivedlo do cesty dalšího vzdáleného soupeře, celek Bíliny, který taktéž měl ve svém kádru několik hráčů na hostování z okolních severočeských ligových bašt. Valašské Meziříčí opět jako první zajíždělo na led draků z Bíliny. Tam ovšem narazili na výborně chytajícího brankáře Veverku zapůjčeného z Mostu a nedokázali vstřelit i přes množství svých šancí ani jednu branku. Naopak domácí se trefili celkem čtyřikrát a poslali tak Valachům jasný vzkaz do odvety, že postoupit bude pro Meziříčí velice složitý a náročný úkol. Nelehký proto, že se v této kvalifikační cestě sčítalo skóre pro postup dále do baráže! Valaši tak nastupovali do domácího utkání se ztrátou 4 gólů .

Valašské Meziříčí však k zápasu nastoupilo doslova famózně, po první třetině vedlo o tři branky, v druhé dokonce vyrovnalo skóre zápasu z předchozího měření sil. Na ukazateli skóre se po druhé třetině skvěl stav utkání 5:1 pro Valašské Meziříčí. Domácím hráčům tak stačilo vstřelit jen jednu branku k tomu, aby postoupilo do baráže o II. ligu!

Hosté však do závěrečné třetiny nastoupili s odhodláním zkorigovat stav utkání. Bohužel pro domácí, kteří zřejmě z přemíry snahy, urputnosti a vidiny baráže nechali hráčům Bíliny hodně prostoru. Ti toho dokázali zcela využít. Výsledkem byly čtyři inkasované branky oproti pouze dvěma vstřeleným. Valašské Meziříčí tak i přes vítězství 7:5 skončilo svou cestu v kvalifikaci. "Rozhodla obrovská zkušenost hráčů Bíliny, kteří nezpanikařili ani za nepříznivého stavu," zhodnotil zápas manažer domácích Petr Kovář. "Náš mladý celek nezvládl utkání takticky. Diváci nás hnali dopředu a hosté toho dokázali využít."

Valašské Meziříčí tak muselo počkat další rok k tomu, aby se již do vysněné baráže probojovalo. O tom však bude další článek...

 
Hledáme nové redaktory do našeho redakčního týmu.
V případě zájmu nebo pro další informace pište na redaktor@esports.cz.
 


Aktuality

Archiv aktualit
Město VM
DEZA
ROBE
CS CABOT
CIE Automotive