Okénko do minulosti: Ve Valašském Meziříčí nakonec spokojenost
čtvrtek 23.6.2011 | Michal Václav |

Okénko do minulosti: Ve Valašském Meziříčí nakonec spokojenost

V A L A Š S K É M E Z I Ř Í Č Í - Nováček východní skupiny 2.ligy, Bobři z Valašského Meziříčí, přece jen zachránil druholigovou příslušnost. V průběhu sezony mužstvo dokonce atakovalo pozice, zajišťující play-off. Nakonec však muselo bojovat, stejně jako vloni, v baráži. Celou sezonu zhodnotil trenér mužstva Svatopluk Hermann , muž s extraligovými zkušenostmi, které získal v dresu pražské Sparty, Trenčína či Vítkovic. V extralize působil celkem devět let, působil i v zahraničí a v dresu Havířova si zahrál i s jedním ze svých nynějších svěřenců, Romanem Sedlákem. Autorem článku zveřejněným v roce 2005 na hokej.cz je Michal Trávníček.

Panuje po skončení sezony ve Valašském Meziříčí spokojenost?
„Vzhledem ke splnění úkolu zachránit pro Valašské Meziříčí 2.ligu mohu konstatovat, že sezona dopadla dobře. Škoda některých zápasů v domácím prostředí, kdy jsme hráli dobře, vytvořili si i šance, ale přesto jsme prohráli. To nás mrzí i z toho důvodu, že jsme měli fantastické diváky a pro ně jsme chtěli vyhrát nejvíc.“

Vstoupili jste do soutěže s kádrem podle vašich představ?
„Věřili jsme, že mužstvo má na to, aby ve 2.lize hrálo důstojnou roli ve stejném složení, které vybojovalo postup. Přidali jsme jeden trénink v týdnu navíc, zvýšili jsme nároky na docházku. Někteří z hráčů nebyli schopni z pracovních důvodů absolvovat všechny tréninky a tým opustili, proto jsme museli kádr posílit. Získali jsme obránce Lhotského, Blažka, Horáka a Andrýska a útočníky Sedláka, Ašera, Tesaříka a Vaněčka. Přes avizovanou spolupráci se Vsetínem se nám nepovedlo vše, v co jsme doufali, nicméně velkým přínosem byl start brankáře Lukáše Plška.“

Jak velký byl rozdíl mezi krajským přeborem a 2.ligou?
„Podle mého názoru není tento rozdíl extrémní. Pokud se ale objeví nějaké ambiciózní mužstvo s myšlenkami na postup do 2.ligy, krajský přebor v poklidu vyhraje. Toto mužstvo je ale neprověřené kvalitními soupeři a tedy těžšími zápasy. Je pak velmi obtížné motivovat hráče ke kvalitnímu a náročnému tréninku, protože všechna utkání v soutěži vyhrávají. Důležitou skutečností je i to, že v baráži pak mužstvo odehraje během jednoho a půl měsíce i 16 utkání, což představuje téměř celou základní část v krajském přeboru.“

Váš celek začal dobře, ale po odchodu Robina Bacula mužstvo klesalo v tabulce stále níž a níž. Opravdu tento hráč tolik chyběl?
„Já jsem Robina v zápasech nekoučoval, protože jsem předtím z rodinných důvodů požádal vedení klubu o uvolnění z funkce hlavního trenéra. Jeho příchod znamenal velký impuls pro klub i pro hráče. Je to hokejista se zkušenostmi z extraligy. Má schopnost rychle a přesně vyhodnotit herní situace a proměňovat vytvořené šance. Jeho odchod znamenal ztrátu mnoha branek a mohl se projevit i v psychice mužstva – hráči náhle mezi sebou neviděli nikoho, kdo je schopen dát gól.“

Který moment rozhodl o tom, že vaše mužstvo nakonec muselo do baráže?
„Těch momentů bylo několik. Mužstvu chyběl výrazný střelec, který by byl schopen dát za sezonu alespoň 20 branek. Mužstvu chyběl zpočátku brankář. Bureš ani Hnilica neměli druholigovou výkonnost. To se projevovalo zejména na trénincích. Tam pouštěli laciné góly a hráče to utvrzovalo v tom, že góly dávat umějí. V zápasech tomu bylo ale jinak. Příchodem Lukáše Plška se vyřešil pouze problém obrany a inkasovaných branek. Protože však Plšek měl povinnosti ve Vsetíně, získali jsme z ostravské Sarezy ještě Michala Krumpocha, který vytvořil s Plškem naprosto vyrovnanou dvojici. Dalším momentem byl úzký hráčský kádr. Prakticky všichni hráči měli jisté místo v sestavě a nebyli vystaveni žádnému tlaku o své posty bojovat.“

Proč se vašemu mužstvu dařilo více venku, než na domácím ledě?
„Nedá se říci, že bychom hráli venku lépe než doma, i když získané body tomu napovídají. Venku hráli hráči pod menšín tlakem, nemuseli tvořit hru a určovat její tempo. Hráli jednoduše, čekali na chyby soupeře. Doma tomu bylo právě naopak. Hráči se chtěli před domácím publikem předvést v co nejlepším světle. Nedodržovali taktiku, tlačili se příliš do ofenzívy a z protiútoků inkasovali branky. K tomu ještě připočtěme nízkou produktivitu útočníků a postupem času i psychickou bariéru.“

Co mužstvu chybělo nejvíce?
„O taktice a nízké produktivitě už byla řeč. Dost často se také stávalo, že jsme netrénovali kompletní, což mělo za důsledek nižší jistotu v přesnosti střelby a přihrávek, ve zpracování kotouče. Tyto nedostatky měly vliv na souhru, což se projevovalo zejména v přesilovkách. Ty jsme vždycky doslova protrpěli, byly naší největší slabinou.“

Co vás naopak na týmu nejvíce potěšilo?
„Je toho více, ale nejvíce mě potěšilo to, že mužstvo nikdy nesložilo zbraně, vždy bojovalo do konce i za nepříznivého stavu. Také, až na malé výjimky, udrželi hráči nervy na uzdě a nesnížili se k žádným provokacím a brutálním či likvidačním faulům. Za to jsem na ně opravdu hrdý.“

Chtěl byste někoho vyzdvihnout jmenovitě?
„Sezonu je nutno rozdělit na dvě čáati – základní část plus nadstavbu a pak baráž. V základní části a nadstavbě byla naším nejlepším hráčem jednoznačně Lukáš Plšek, pak Robin Bacul. Své si odehráli také Sedlák, Janáček a Vašut. V baráži už do hry Plšek nezasáhl a tíha odpovědnosti zůstala na Michalu Krumpochovi. On byl strůjcem úspěchu a nejvíce se zasloužil o zvládnutí baráže.“

Co byste nyní, s odstupem času, udělal na začátku nebo v průběhu sezoni jinak?
„Musím připomenout, že mužstvo prošlo velkým vývojem, vystřídalo se v něm skoro 40 hráčů, což také do něj příliš klidu nepřineslo. Hráči, kteří byli původně opěrnými body mužstva, tedy Bureš, Kunčický, Neuman, Trčka, Vítoslavský či Zbořil se z pracovních důvodů téměř nezúčastňovali tréninků a jejich herní projev klesal. Toto je třeba v příští sezoně změnit. Je nutné sestavit mužstvo z hráčů, kteří jsou ochotni a schopni absolvovat maximum tréninků a zápasů. Nesmí docházet k tomu, aby mužstvo trénovalo v 11 či 12 lidech a na zápasy venku ho doplňovali junioři. Musím apelovat na hráče, aby měli vůči klubu větší zodpovědnost a byli ochotni ve prospěch kolektivu zříci se třeba i dovolených, schůzek s přítelkyněni či společenského vyžití. Hráči si musí uvědomit, že pouze po dobré práci v tréninku jsou pak schopni podávat standardní výkony. Musí si uvědomit, že pro ně je sice hokej zábavou, ale pro funkcionáře a sponzory představuje mravenčí práci co se týká zajišťování finančních a materiálních prostředků pro fungování celého hokejového oddílu.“

 
Hledáme nové redaktory do našeho redakčního týmu.
V případě zájmu nebo pro další informace pište na redaktor@esports.cz.
 


Aktuality

Archiv aktualit
Město VM
DEZA
ROBE
CS CABOT
CIE Automotive