Další zástupkyně ženského týmu HC Bobři Valašské Meziříčí se hokeji věnuje od svých 4 let. Má zkušenosti nejen v rámci zápasů se ženami ale též s chlapci, za které ve své věkové kategorii taktéž nastupuje. Pravidelně se zúčastňuje i ženského výběru reprezentace U16. Řeč je o útočnici Bobrů, Kristýně Šimčíkové.
Kristýno, jak dlouho se již věnuješ hokeji?
Hokej hraji už 10 let. Ve 4 letech jsem začala chodit do přípravky a od 5 let jsem začala s hokejem.
Kdo tě k hokeji přivedl?
Jednou jsme šly s mámou na veřejné bruslení a tam si mě vyhlédl trenér přípravky Aleš Veselý. Tak začala moje cesta k hokeji.
Hokej nehrají jen kluci, ale i dívky, ty sama jsi součástí ženského týmu Bobrů, vidíš zvyšující se zájem o lední hokej u dívek?
Ano, zájem dívek o hokej je čím dál větší. Vidím to i u nás v klubu, kde máme i v nižších třídách zástupce z řad děvčat.
Jak takový trénink na ledě probíhá, co vše absolvujete a jak často?
Trénink je různorodý, děláme powerskating, střelbu a práci s kotoučem. Trénink s klukama máme 4x týdně, navíc mám trénink s holkami 2x týdně. Když mám čas, navštěvuji i soukromé tréninky pod vedením trenéra Jakuba Peslara, za jehož tým i hraju.
Jaké je to hrát za kluky i holky souběžně?
Je to hlavně časově náročné, ale už jsem si zvykla. Tréninky kluků a holek jsou velmi rozdílné.
Pravidelně jsi zvána na turnaje pořádané ženskou reprezentací, jaký to je pocit?
Je to super pocit a je to můj sen. Chtěla bych se určitě dostat dál a být i nadále zvána.
Do jaké věkové kategorie reprezentace spadáš a jak často se setkáváte se spoluhráčky a realizační týmem?
V reprezentaci jsem v kategorii U16. Setkáváme se 1x za 2 měsíce, ale s holkami z reprezentace se setkávám častěji, protože se potkáváme na různých turnajích a kempech.
Setkala jsi se na ledě i s trenérkou ženské reprezentace, jaké to bylo?
Bylo to moc fajn. Mluvily jsme mezi sebou anglicky a všechny jsme jí rozuměly. Jsem vděčná za tu šanci, že jsem se s ní mohla potkat. Carla Macleod je cílevědomá trénérka, zároveň i přátelská ale na ledě nikomu nic neodpustí.
Současně se zúčastňuješ i výběru Future Olympians, můžeš k tomu něco více říci?
Ano Future Olympians je takový program probíhající celý rok. Na začátku nás bylo asi 110 dívek a postupně se vybral základ 22 holek. Na konci sezóny jsem byla nominována na evropský pohár v Bratislavě, kde jsme byli nejmladším týmem a skončili jsme na druhém místě.
Odehrála jsi již za ženský tým Bobrů spoustu zápasů. Na který ráda či nejraději vzpomínáš?
Nejraději vzpomínám na nejdůležitější zápas sezóny proti týmu Břeclavi, kde jsme hráli o postup do baráže o extraligu žen.
Co se ti na hokeji nejvíce líbí?
Soutěživost na ledě, přátelství mimo led. Prostě hokej mě baví!
Jaký post zastáváš a kdo je tvým vzorem?
V klubové soutěži hraji centra, v reprezentaci zastávám post levého křídla. Mým vzorem v ženské hokeji je Noemi Neubauerová.
Pokud bys měla přesvědčit rodiče, aby dali svoje děti na hokej, jaký důvod bys jim řekla?
Je to sice tvrdý sport ale má řád, což je pro děti důležité a určitě je to posune dál.
Jak relaxuješ po zápase nebo tréninku?
Po zápase máme tzv. výklus, což je lehký běh a po tréninku k tomu přistupujeme individuálně. Někdo relaxuje, někdo vyklusává a někomu stačí jen protažení na relaxačních válcích.
A na závěr, co pro tebe hokej znamená?
Hokej a lidé kolem hokeje jsou má druhá rodina.
