Fantastická série čtyř vyhraných utkání v řadě má v brankovišti Valachů jediného aktéra. Michal Šurý podává od svého příchodu k Bobrům úctyhodné výkony a v modrobílém dresu ještě nepoznal hořkost porážky. Po zásluze si po dnešním prvním ligovém čistém kontě vyslechl skandování svého jména meziříčskými fanoušky. (foto: Adam Krátký, shkhodonin.cz)
Michale, dnes jste za Bobry odchytal čtvrtý zápas a opět byl vítězný. Převládá u vás spokojenost?
Jsem moc rád, že můžu chytat ostré zápasy. Z prostředí týmu jsem překvapený. Kluci hrají obětavě a jde jim to před bránou.
Letos jste si poprvé zachytal WSM ligu. Jde to vůbec srovnat s druholigovým hokejem?
Podobnost se v tom hledá těžko. První liga je rychlejší v myšlení a hráči mají samozřejmě vyšší fyzický fond. Přesně ví, kdy si počkat na správný moment a vstřelit gól.
V dnešním utkání jste dokázal chytit všechny střely soupeře, to asi zvedne sebevědomí gólmana, nebo se mýlím? Jasně, gólmanovi to pomůže, ale pro mě nejsou důležité statistiky. Sice je to takové klišé, ale hlavní je vždy výsledek týmu.
Jak často se vám poštěstí nepustit ani jednu branku?
Letos se mi to povedlo v přípravě za Vsetín v Třebíči a loni asi pětkrát. V letošní ostré sezóně je to poprvé.
Bylo patrné, že svou hrou rád podporujete častými výjezdy obranu. Baví vás tenhle styl?
Myslím si, že jsem se naučil hrát holí dobře, dříve jsem hrával hokejbal. Už loni na Vsetíně mi obránci pomáhali a mohl jsem jim to rozehrávat. Tady se mi opravdu líbí, že kluci ví, kde si mají stoupnout a trenér je k tomu správně nabádá. Obrana mi tu pomáhá a když vím, kam jim to mám přihrát, tak jim to usnadním, aby nemuseli zbytečně do souboje.
