Nebyli favorité a každá branka je stála hodně sil. Radovali se z vydřených výher a smutnili po těsných porážkách. Pro tým Valašského Meziříčí znamenala série proti Šumperku konec pětiletého půstu, během kterého se ani jednou nedostali mezi osm nejlepších celků. Na meziříčský stadion zamířily opět návštěvy, které hokeji dlouho chyběly a Čechmánkův výběr se dočkával i hlasité podpory ve venkovních kláních pod Jeseníky. Přestože na tým, sestavený z profesionálních hráčů, Šumperka Valaši nestačili, zajisté si dokázali vydobýt zpět svůj respekt.
Bobři ztráceli vedení jak v zápasech tak i v sérii
Velkým překvapením bylo, když hned po prvním utkání v Šumperku odjížděli modrobílí s výhrou 2:1. Tu se jim ale posléze doma, opět nejnižším možným rozdílem, nepovedlo zopakovat. Bobři si v zápase vytvořili náskok dvou branek, jenže během šesti minut hry už vedli Draci 3:2.
Že první zápas nebyla jen hra na náhodu, potvrdili svěřenci Romana Čechmánka o dva dny později v Šumperku, když i podruhé vyloupili jejich stadion bez jediné inaksované branky a dvěma góly za zády Kůdely. V tu chvíli byla opět nálada u soutoku Bečev daleko více veselejší.
Bobrům by stačilo vyhrát oba domácí zápasy, a mohli slavit postup, avšak zápas ve Valašském Meziříčí oba soupeře srovnal. Po základní hrací době byl stav nerozhodný 3:3 a následovalo prodloužení, ve kterém Draci byli po necelých dvou minutách hry těmi šťastnějšími.
Hned další duel, hraný na půdě Šumperka, proměnili domácí na další vítězný zápas a poprvé tak předvedli doma svým fanouškům výhru. Bobři věřili, že něco podobného se jim povede také, protože jinak by to znamenalo konec.
Valaši si rozjeli utkání skvostně a po brankách Hlaváče a Dvořáka vedli 2:0. Pak ale přišlo během poslednich deseti minut něco, co musí mrzet každého příznivce Bobrů včetně samotných hráčů. Šumperk zavelel k rychlému obratu, na který nedokázali zaskočení Meziříčští reagovat, a rázem prohrávali 2:3. Se čtvrtou brankou do prázdné klece z hokejky Sedláka, už definitivně zhasl pomyslný oheň, který doprovázel Bobry jedenáct dní playoff.
V poli táhl opět Dvořák, mezi tyčemi zářil Plšek
Obdobně jako v základní části vypadala tabulka produktivity v playoff. Ze sedmi kanadskými body dominoval centr první formace Petr Dvořák, za nimž se usadil s bilancí 1+4 Josef Fojtík. Dvě branky přidal také exšumperský Tomáš Brunec, a oblíbenec fanoušků Václav Studený vstřelil jednu branku a na dvě asistoval.
Více než výkony střelců rozhodovali velice dobří brankáři, o čemž hovořily ty nejtěsnější rozdíly ve skóre. Obdivuhodných 93,63% procent úspěšnosti získal Lukáš Plšek, jemuž by mohl náležet i titul nejlepšího hráše série. Plšek vychytal několik situací, kdy se na něj řítil osamocený soupeř, či dokonce přečíslení dva na jednoho, čímž držel Bobry nesutále ve hře. I na druhé straně podobně dominoval šumperský Hynek Kůdela, který dělal nešťastnou valašskou ofenzívu.
Potlesk tribun a zájem o hokej byl největší odměnou
Co už Bobrům nikdo neodpáře, je snaha jak na ledě tak i na tribunách. Třikrát velmi slušně zaplněný stadion a další tři organizované výjedy fanoušků byly hnacím motorem celého mužstva.
Opravdu hodně si vážíme podpory všech sponzorů a hlavně toho největšího, města Valašské Meziříčí, které na domácích zápasech svou účastí zastupoval sám pan starosta Bc. Robert Stržínek. Věříme, že vzájemná spolupráce pozvedne úroveň hokeje ještě výše a my se staneme hrdým klubem, který bude dělat vše pro co nejlepší reprezentaci našeho města.
Playoff Bobrů v číslech a faktech
Bobři odehráli 6 uktání, ze kterých dvakrát vyhráli a čtyřikrát prohráli. Soupeři nastříleli dvanáct branek a stejný počet gólů i inkasovali. Dohromady se hokejisté najezdili v autobuse 780 kilometrů a cestování jim zabralo 12 hodin. Hráčům se povedlo během série zlomit 7 hokejek, vypít 71 litrů iontového nápoje a to za 362 odehraných minut. Ve čtvrtfinále obléklo dres s Bobrem na hrudi 24 hráčů.
