Valašské Meziříčí má za sebou úvodní sérií utkání se všemi soupeři východní skupiny 2. ligy s výjimkou odloženého prvního kola v Hodoníně. Jak si doposavad vedla valašská letka vedená trenérem Plškem? Kde můžou hledat Bobři prostor pro zlepšení? Kdo se zařadil mezi tahouny?
Úvodní debakl Nového Jičína a rychlé vystřízlivění
Byl to vstup do nové sezóny z říše snů. Bobři z Valašského Meziříčí se kvůli odloženému prvnímu kolu na jihu Moravy představili v soutěžním duelu poprvé až před vlastním publikem proti Novému Jičínu a prokázali, že chuť do nového ročníku jim rozhodně nechybí. Ďáblové z Nového Jičína, respektive jejich ochránci svatyně Galuška se Švancarou, museli lovit černou gumu zpoza svých zad celkem devětkrát. Jako bonus k vysokému vítězství pochytal brankář Sachr všech 20 pokusů soupeře a nasadil pomyslnou třešničku na dortu prémiovému vstupu do sezóny.
Hned v prvním utkání bylo zřejmé, že směrem dopředu nebudou mít Valaši problémy v případě, že elitní útočné letky Bobrů budou nadále udržovat svoji výkonost. Zejména Lukáš Finsterle se hned proti Novému Jičínu blýskl hattrickem, pozadu ale nezůstali ani hrající asistent trenéra Tomáš Vávra nebo reprezentant mladší generace útočníků Valašského Meziříčí Tomáš Andris, kteří si shodně připsali po dvou gólech.
Studená sprcha a propad tabulkou dolů
Neuvěřitelná vyrovnanost letošních týmů 2. ligy – skupiny Východ se začala projevovat hned v úvodu sezóny. Na Valachy po pohodlném vítězství v prvním zápase dolehla deka a dalších třech utkáních dokázali zapsat do tabulky jeden jediný bod. Nejednalo se přitom o žádná drtivá vítězství soupeře, ve kterých by Valaši byli bez nároků na bodový zisk, právě naopak.
Již duel ve Velkém Meziříčí nabídl vyrovnanou bitvu od začátku do konce a svěřenci trenéra Plška soupeři podlehli rozdílem jediné branky. Soupeř hrající velmi silový hokej znemožnil Valachům hrát jejich hru, díky které by se mohli více prosadit. „Neměli jsme šanci, dnes vyhrál jasně lepší tým,“ i tak znělo hodnocení trenéra Plška po utkání v Kopřivnici, kde Valaši nebodovali ve druhém po sobě jdoucím venkovním utkání. Kouč Bobrů navíc připomněl, že nálepka favorita východní skupiny nedává v nesmírně vyrovnaném prostředí východní skupiny žádný smysl.
Koncovka strašákem Bobrů
Stane se. Ani žádný z profesionálních týmů nemůže být schopen vyvarovat se utkáním, které směřují ke třem bodům a nakonec je ztratit. Takový je prostě hokej, ale ponaučení pro Valachy ze ztraceného dvoubrankového vedení se Žďárem nad Sázavou dvě minuty před koncem je více než zřejmé, podobné případy musí Valaši ve zbytku sezóny maximálně eliminovat, pokud chtějí pomýšlet na úspěšnou sezónu.
Podobně velmi dobře rozehrané utkání mělo Valašské Meziříčí navíc také ve Slezsku, kde se postavilo tradičnímu soupeři v Opavě. Bobři se ve druhé periodě ujali dvoubrankového vedení, které však v poslední desetiminutovce třetí části ztratili, alespoň bonusový bod v prodloužení ale naštěstí vystřelil Jan Křivohlávek.
Kometa jako odrazový můstek
Byl to poslední zápas s Kometou, který jasně ukázal, že hráči Valašského Meziříčí patří do horních pater tabulky, pokud budou hrát jeden za jednoho a zodpovědně plnit své úkoly. Téměř bezchybný výkon od první do poslední minuty proti velmi aktivnímu soupeři zajistil Valachům téměř bezproblémový zisk třech bodů, které by se po týdnu volna mohly stát odrazovým můstkem do dalších bojů, které budou pokračovat již v sobotu na domácím ledě, kde Bobři budou chtít prohloubit krizi hodonínských Drtičů.
Statistikám vládne Vávra, Goiš prodává zkušenosti
Lídři plní svoje role nad očekávání. Zejména hrající asistent Tomáš Vávra si v první útočné formaci skvěle sedl s Martinem Podešvou a Jiřím Goišem a i jejich zásluhou se v tuhle chvíli může chlubit 1,5 bodem na zápas (6+3). Roli neuvěřitelného bojovníka, který nevynechá jediný souboj, plní po svém příchodu Jiří Goiš, který se zároveň se šesti asistencemi řadí na druhé místo produktivity. Pozadu však nezůstávají ani další útočníci nebo obránci a bodově příspěvky se prozatím daří rozložit napříč celým mužstvem. A i když někteří nebodují, jak by si možná přáli, jejich role v týmu je nepostradatelné a i oni jsou nesmírně důležitou součástí týmu.
